Nekonečná púšť

First topic message reminder :

Nekonečná púšť získala svoje meno vďaka tomu že sa tiahne od okolitého sveta až po bránky Kumogakure no Sato

Spoiler:

Eito Kokoro

Tak nech to stojí zato nie ? Eito pevne objal Kimiko a zdĺhavo ju pobozkal priamo na pery. Keď ju prestal bozkávať len sa usmial ... hmm ... áno je to realita ... lepšia než sny v bare ... pri tej poznámke sa nenápadne pozrel na nebo

Kimiko Kay Kokoro

Stále překvapeně Eita sledovala a pak se tak nějak uvolněně usmála.,,Jak myslíš .. ale aby jsi toho pak nelitoval,Lorde Raikage."ušklíbla se na něj.

Eito Kokoro

Pre teba len Eito Kimiko ... vyplazil na ňu jazyk a pritlačil ju bližšie k sebe ... či ti mám hovoriť Lady Kimiko ? spýtal sa posmešne aj keď to tak úplne nemyslel. Zložil Kimiko znova na piesok ... tak čo ty nato ?

Kimiko Kay Kokoro

Pobaveně se usmála.,,Zůstaneme u těch křestních jmen,dobrá?Navíc já takový titul ani nemám."opravila ho a dál se pobaveně usmívala.

Eito Kokoro

To je pravda ... povedal zamyslene no potom prešiel myšlienkami na úplne iné veci ... takže ... ostávame či ... ideme späť do Kumo ? Eito bol pre istotu pripravený na každú možnú verziu Kimikinej odpovede

Kimiko Kay Kokoro

Předstírala lhostejný výraz.,,No já nevím.. zůstala bych i tu,kdyby ti to nevadilo."pobaveně se pousmála.

Eito Kokoro

Hmmm ... Kimiko zrazu chytili dve ruky za tie jej ruky a dve ruky za nohy ... a teraz si bezmocná ! zakričal z úsmevom na Kimiko a začal ju štekliť najlepšie ako mu to šlo ... ako sa ubrániš teraz Kimiko hmmm ?

Kimiko Kay Kokoro

Chvilku se smála přidušeně,ale pak se rozesmála hlasitě.,,No tak .. Eito .. přestaň,to není fér ...!"rokřikla se na něj zatímco se dusila smíchy.

Eito Kokoro

Nevadí ... vyplazil na Kimiko jazyk a začal ju štekliť ešte intenzívnejšie ... smiech ta zachráni pred smrťou a predĺži ti život predsa nie ? spýtal sa pobavene

Kimiko Kay Kokoro

Začala sebou cukat.,,Eitooo...!No tak,prosím.. prosím nech toho...!"smála se dál a prosila ho,ať toho nechá.

Eito Kokoro

Keď neprestanem ? spýtal sa z veľkým úsmevom na tvári že to skoro až nebolo možné ... čo spravíš potom Kimiko hmm ? budeš ma prosiť stále o to aby som prestal ?

Kimiko Kay Kokoro

,,Ano.. budu bud budu!No tak Eito .. prosím,udělám cokoliv,hlavně s tím přestaň!"smála se dál,až jí vytrskly z očí slzy.,,Prosííím..."

Eito Kokoro

Ďalšie dve ruky začali štekliť Kimiko na nohách ... uvidím ešte ... keď ma dokážeš poprosiť bez toho aby si sa smiala ... Eito trocha vyhrnul Kimiko tričko aby ju lepšie mohol štekliť

Kimiko Kay Kokoro

,,Eitooo!Prosím,víš že to nejde .. prosí prosím,slibuju,že už tě budu brát vážně,když toho necháš .. no taaak .. to je nový způsob na chytání Nunkeninů nebo co?"smála se dál.

Eito Kokoro

Eito sa ešte viac usmial a popri tom všetkom pobozkal ešte raz Kimiko na pery a potom zašiel o niečo nižšie v bozkoch priamo na jej krk

Kimiko Kay Kokoro

Překvapeně se nadechla,zamrkala a celá v obličeji zrudla.Smíc byl najednou ta tam a trošku přivřela oči.,,Eito ... "oslovila ho a zamyšleně se na něj podívala.Přitom si vzpoměla,proč o ní vždycky říkal,že je důležitá.

Eito Kokoro

Ruky zrazu pustili Kimiko a sám Eitu ju prestal štekliť len ju ďalej bozkával na krku. Rukami zašiel pod piesok aby mohol objať Kimiko a o niečo viac sa k nej priblížil

Kimiko Kay Kokoro

Stále trošku zaraženě Eita sledovala,jeikož něvěřila tomu,co se děje.Pak se ale nechala rozptýlit Eitovými poblibky,malinko se pousmála a spokojeně zavřela oči.

Eito Kokoro

Eito na okamih prestal a pozrel Kimiko priamo do očí no potom jej rukou zašiel pod nohavice a znova ju začal bozkávať na krku intenzívnejšie a dlhšie než pred tým

Kimiko Kay Kokoro

,,Eito .. ty jsi se musel zbláznit..."řekla potichu a nervózně prohrabovala jednou rukou písek.

Eito Kokoro

Eito zrazu prestal všetko robiť a pozrel do piesku vedľa Kimiko ... hmm ... blázon ? nie to nie ... to by som musel spraviť niečo takéto ... Eito dal zrazu dole Kimikine tričko a pohodil ho na bok ... až teraz som blázon nie ? pousmial sa a privrel oči ... alebo ti to príde normálne ?

Kimiko Kay Kokoro

Překvapeně vypískla a celá rudá se podívala na Eita.,,T-ty jsi blázen...!"vykiřkla na něj překvapeně a snažila se dostat svůj tep pod kontrolu.,,Vždyť se tu může kdykoliv někdo objevit... a tak najednou .. myslela jsem,že jsme jen přátelé .. a že mě chceš chránit kvůli tomu,že...."poslední slova polkla.

Eito Kokoro

Eh ... Eito vstal od Kimiko a pozrel sa na oblohu ... gomenasai Kimiko ... povedal mierne smutne a začal sa rozpadávať na dym .. už sa to nestane ... stihol ešte povedať tesne pred tým než sa úplne vyparil preč z púšte

Kimiko Kay Kokoro

Unaveně si oddechla.Schmatla po triku a když si ho pořádně nasadila zamyšleně se zakoukala do blba.,,Možná jsem to neměla říkat .. možná ... možná to myslel vážně .. a ne jen kvůli tomu..."povzdechla si a praštila sebou do písku.,,Myslím,že se chvilku vracet nebudu..."

Kimiko Kay Kokoro

,,Shiro ... tohle není vtipný."řekla po chvilce a otočila se za sebe.

Shiro Neko

Objevila se za Kimiko a mile se na ní usmála.,,Promiň.. no.Ale tohle od tebe nebylo hezké."řekla vyčítavě a skočila jí kolem krku.,,Ráda tě zase vidím,to problémovej magnete... nenapadlo tě,že to myslí vážně?"

Kimiko Kay Kokoro

Protočila oči v sloup.,,Cizí rozhovory se neposlouchají,víš?"ušklíbla se na ní a zhodila jí do písku.,,Co tu vůbec chceš?"povzdechla si.

Shiro Neko

,,Noo.. tak trochu jsem si myslela,že by tě zajímalo,že jsem zahlédla Kaie v Otogakure .. slíbila jsem ti přece,že ti ho najdu."řekla a šibalsky se usmála.

Kimiko Kay Kokoro

Prudce se zvedla.,,Cože?V Oto?Co by tam Kai dělal ..?To je vlastně jedno... Shiro,musíš mě tam zavést!"chytla jí za ramena.

Shiro Neko

,,Však proto jsem přišla."usmála se na ní a mávla na ní rukou.,,Pojď,holky už čekají.Půjdeme všechny společně,jako za straých časů."schmatla Kay za ruku a zmizela s ní pryč.