Cvičiště tým 1

Natsu

Len som prikývol pri čom som zobral Arisu na ruky a trielil som s ňou do dediny, potreboval som doplniť energiu a ona očividne tiež.

Toko

A teraz čo? povedala som si nahlas sama pre seba, keď som prišla na miesto tréningu 1. Bola som tu sama, čo mi nijak veľmi neprekážalo. Mala som chvíľu voľnú iba pre seba. Sadla som si do tureckého sedu. Najskôr som sa pozerala na oblohu a premýšľala nad, vlastne som nad ničím nerozmýšľala. Nepatrí sa len tak flákať. ozval sa mi vnútorný hlas, ktorý sprevádza každého človeka, ale nie každý ho počúva a dokáže počuť. Vzala som si do rúk moju flautu. Priložila som si ju k perám. Nabrala som do pľúc vzduch a vydýchla som ho do flauty. Z nej zaznel tón a za ním ďalší a ďalší. Nekonečno ďalších tónov, ktoré spoločne vytvárali melódiu. Bola to melódia, ktorú mala vrytú hlboko v spomienkach, ktoré zabudla, ale tá melódia tam stále bola. Hudba pripomínala uspávanku spievajúcu matkou svojmu dieťaťu, púčik kvetu, ktorý sa začína rozvíjať.

Natsu

Hudbu začalo prerušovať ohromné chrápanie.. páč som sa zrovna prevalil na druhý bok a nejak som v tejto polohe vždy chrápať začal.. bolo čím ďalej tým väčšie až sa stávalo doslova neznesiteľným no mne to očividne moc nevadilo.. spal som pod stromom no z opačnej strany ako prišla Toko takže si ma pri vstupe ani nijak nemala všimnúť.. oheeň.. dajte mi oheeň.. entoon.. alebo taaak.. mumlal som si zo sna pri čom som sa znova prevalil.. rukou som nahmatal v spánku nejakú vetvu ktorú som si strčil do ústa tak mimovoľne som ju začal chrúmať. .celkom zvláštne že som ju aj naozaj prekusol.. len tak zo zubami..

Inari Misari

Keď som došiel na cvičisko uvidel som niake dievča ako hrá na flaute. Hmm to je sensei? Snáď nie . Priblížil som sa k tomu dievčatu a spýtal sa. A ty si kto? Povedaly my že tu mám čakat na senseia

Toko

Bola som unášaná hudbou, keď tu zrazu ma prerušil nejaký chlapec. Strhla som sa. Skoro mi aj flauta vyletela s ruky. Zhlboka som sa nadýchla a pozrela som sa na rušiteľa. No tak som Furuto no ko, ale dobré by bolo keby si sa najskôr predstavil ty, keď sa už pýtaš. povedala som nevrlým onom, ale zaraz ma to prešlo. Prepáč mi za ten tón, ale nemám rada keď ma niekto takto vyruší. Ja tu tiež čakám na senseia. Nevšimla som si žeby prišiel, vlastne som si nevšímala nič, ale sadni si tu ak chceš, kôr či neskôr by mal dojsť. odpovedala som teraz už milším tónom a znova som sa pustila do hrania tej istej melódii.

Inari Misari

Moje meno je Inari Misari A ja postojím Povedal som a zahĺbil som sa do vlastných myšlienok. Kedy asi príde sensei? Takým tempom sa zo mna nestane silný ninja Pomyslel som si a započúval sa do melódie

Přiběhl jsem na cvičiště a sedl jsem si na trávu. Co se mnou asi chce Tsuchikage-sama dělat? Prohnalo se mi hlavou a dál jsem seděl a čekal.

Mokuto Takahiro

Na moment se objevila ohnivá koule a když zmizela, místo ní jsem tam stál já. Došel jsem k Hirukovy a pohlédl jsem na něj. Nevím zda víš, že ve tvém těle je další bytost...kterou bych rád využil jako vojenskou sílu...ale je velmi silná a nevím zda jsi schopen vydržet tu sílu...proto jse tě ptám...setkal jsi se už s pětiocasým ? zeptal jsem se ho a nahlédl do jeho nitra. Doufám, že tenhle bude zdatnější než jeho předchůdce...a konečně ovládnu Gobiho moc pomyslel jsem si.

,,Myslíte Gobiho?'' Zeptám se ho a pak dodám. ,,Ještě nikdy jsem ho neviděl.'' Na chvíli se odmlčím, srovnám si myšlenky a zeptám se Tsuchikageho. ,,Tsuchikage-sama naučíte mě využívat jeho sílu?''

Mokuto Takahiro

Časem určitě ano...nyní mi prozraď...čeho chceš v životě dosáhnout ? zeptal jsem se ho a odstoupil jsem od něj a otočil jsem se kněmu zády a zahleděl jsem se na poslední paprsky slunce před nadcházejícím večerem. Byl jsi už v Gobiho lese, nebo aspoň v jeho blízkosti ? zeptal jsem se po chvíly mlčení.

,,Čeho chci dosáhnout?'' Zamyslel jsem se a pak jsem prohlásil. ,,Já o tom vlastně ještě nikdy nepřemýšlel.'' Odmlčel jsem se popřemýšlel jsem a pak jsem řekl. ,,Já chci jen dosáhnout toho, že ovládnu jeho sílu. pak už nebudu pro nikoho nebezpečný.'' Pak si vyslechnu co říká o Gobiho lese. ,,Tam jsem nikdy nebyl, ani poblíž. Sestra mi vždy říkala, ať tam nechodím. Už podle názvu toho místa jsem se bál.''

Mokuto Takahiro

Dobrá tedy... řekl jsem a na chvíly se zamyslel. Hmm...zajímají mně jeho schopnosti...trochu si ho přezkouším otočil jsem se k němu a namířil na něj pěst, z které začli na Hiruka vyletávat malé ohnivé koule.

Nechápavě jsem na něj hleděl a pak jsem zpozoroval že na mě z jeho pěsti začali létat malé ohnivé koule. Rychle jsem se převalil, abych se vyhnul. Rychle jsem vstal a snažil se vyhnout všem ohnivým koulím. ,,Tsuchikage-sama co to děláte?'' Pak mi došlo že mě asi chce vyzkoušet. ,,Iwa Bunshin no Jutsu!'' Kolem mě se udělali 3 Iwa Bunshiny a vyběhly proti Tsuchikagemu. Začaly se vyhýbat ohnivým koulím a každý si vzal do pravačky kunai. Jeden klon byl zasažen, a tak se rozpadl na kamení, ostatní klony se dostali k Tsuchikagemu a začaly po něm sekat kunai.

Mokuto Takahiro

Jen jsem se uchehtl a odrazil jsem klonům ruce s kunai a pak do nich jen rukama vrazil a sledoval jak se přeměnily v kamení. Hmm...počkám si až bude bez chakry...to se snad už Gobi projeví pomyslel jsem si a tleskl rukama. Ze země proti Hirukovy vystřelily velkou rychlostí dva menší špičaté kameny.

,,Co? Moje nejsilnější technika!'' Vyštěkl jsem a okamžitě jsem začal provádět druhou. Dostal jsem se pod Tsuchikageho a pokusil jsem se ho chňapnout za nohu a stáhnout pod zem. ,,Doton: Shinjū Zanshu no Jutsu!''

Mokuto

Hmm, to není špatná taktika, ale lze celkem dobře odhadnout co udělá pomyslel jsem si a když mě chňapl za nohu, tak jsem jakoby vykopl a tím jsem ho vyrval ze země a odhodil. Je to zdlouhavé... povzdechl jsem si a mířil jsem k němu, přitom jsem dělal pečetě a když jsem skončil, objevil jsem se nad ním a přiložil jsem mu ruku k hlavě uchigawa tensō! V momentě se Hiruko přenesl do svého nitra a ležel před pětiocasým.

Když použil nějaké Jutsu, objevil jsem se před nějakou klecí a uviděl jsem nějaké velké zvíře. ,,Hej co jsi zač? A kde to jsem?'' Rozhlédl jsem se a nikde jsem neviděl Tsuchikageho. Přemýšlel jsem. Na akademii nás učili o Genjutsu, je tohle snad genjutsu?

Za klecí stálo velké zvíře, které vzbuzovalo strach. Zřetelně šlo citit jeho ohromnou chakru. Pak se nad ním objevil plamen a osvítil celou místnost, takže šli vidět všech pět ocasů. Ubožáku, takovou dobu jsem v tobě a stále nevíš kdo jsem ? Jsi zatím nejhorší jinchuuriky, ve kterém jsem kdy byl. I ta holka před tebou byla mnohem lepší, ta za něco stála zabručel.

,,1..2..3..4..5.. Jsi Gobi!'' Zařval jsem. ,,Omlouvám se...Opravdu se omlouvám...Nikdy jsem tě neviděl, tak jsem tě nepoznal... '' Řekl jsem mu upřímě. ,,Proč tu jsem? Byl jsem na cvičišti s Tsuchikagem a najednou jsem tady..'' Podíval jsem se na Gobiho. ,,Jseš celkem fajn na to, že jsi bijuu.'' A usmál jsem se na něj.

Ty lichotky si nech pro někoho jiného! zařval až se okolí zatřáslo. Nejspíš tě sem dostal ten idiot Tsuchikage! Už mně to začíná štvát to jeho chování k Bijuu zabručel a zadíval se na Hiruka.

,,Jo to jo je strašnej.'' Podíval jsem se na něj a zeptal jsem se ho:

Spoiler:

Díval jsem se na něj kočičíma očima.

Mohl bych tě zabít, ale to by zničilo i mně vycenil zuby a pak si lehl Jak tě už par let pozoruju, tak na tom nejseš výkonostě špatně, ale na to abys zvládl mou sílu seš ještě dost slabej zabručel a přivřel oči.

,,Tvou sílu?'' Zeptal jsem se, ale vlastně jsem o tom nikdy moc nepřemýšlel. Vždy mi to jen proletělo hlavou. ,,No já neím co tady mám dělat. Poradíš mi jak se mám dostat zpět prosím?'' Zeptal jsem se ho, zavřel jsem oči a doufal jsem že už tam nebudu.

"Zpět ? To musíš chtít sám" zamumlal a usnul.

Mokuto

Stál jsem pár metrů od něj a sledoval jsem oblohu, která se pomalu zatemňovala. Zase bude pršet pomyslel jsem si a koukl jsem na Hiruka, který se pomalu dostával k sobě. Zajímalo by mně, jestli mu poradil, nebo se na něj vykašlal jako u všech. řekl jsem si v hlavě.

,,Musím sám chtít?'' Zeptal jsem se sebe a pokusil jsem se o to. Kupodivu jsem se začal probírat. Otevřel jsem oči a pomalu jsem se zvedal ze země. ,,Dobré pokecání.'' Řekl jsem si pro sebe a pak jsem se podíval na oblohu. ,,To nevypadá pěkně.'' Řekl jsem už i k Tsuchikagemu a pak jsem se podíval na něj.