Sídlo klanu Fuku

Sídlo klanu Fuku je aj po veľkej katastrofe ktorá sa stala v Kumogakure no Sato najväčším objektom v celej Kumogakure no Sato a nedá sa minúť dokonca ani z diaľky keďže sa nachádza na vyvýšenom mieste Kumogakure

Sídlo klanu Fuku:

Akomot Fuku

Ráno vstal dosť skoro čo uňho bolo dosť nezvyklé. Obliekol sa do svojej bežnej čiernej košele a vydal sa rovno do izby kde spala jeho sestra. V tichosti vošiel dnu no keď mal zatvoriť dvere hlasne s nimi buchol tak, že sa to ozvalo po celej chodbe. "Vstávať a cvičiť Tomoka !! Dnes je pondelok a v pondelky robíme vždy čo ? Trénujeme !!" Zakričal nadšene s plných pľúc smerom na ležiacu Tomoku.

Tomoka Fuku

Zachumlala se pod deku a hodila po Akomotovi jeden z kunaiů na nočním stolku. ,,Jdi někam.." zamumlala rozespale a dlouze si zívla. Nakonec se přeci jen na posteli tak nějak vrávorě posadila a zadívala se na bratra rozespalým pohledem, sněhové vlasy rozhozené do střapatého zelektrizovaného účesu. ,,Pondělí? Ne v pondělí trénují ti, co to flákali. Takže hodně štěstí." usmála se na něj a švihla sebou zpátky do postele. ,,Taková vyhřátá postel a já bych měla jít trénovat? Tsseee." mávla nad tím rukou a zase zavřela oči, na tváři spokojený výraz. ,,I když bych přece jen měla jít, ten včerejší trénink byl dost krátký. Co vůbec dělá takhle brzo vzhůru? Obvykle musím tahat z potele já ho." povzdechla si rozespale a znovu se protáhla.

Akomot Fuku

Kunaiu sa tak-tak vyhol pričom sa samotný kunai zabodol do dverí. "Tak too bolo tesné." Oddýchol si viac-menej spokojne pričom sa vydal za Tomokou k posteli. "Vstávaj ospalec lebo ťa prinútim vstať vlastnými rukami prisahám." Zazubil sa na Tomoku a hneď nato si začal praskať kĺby. Dlho nečakal na jej reakciu a začal ju ťahať von z postele.

Tomoka Fuku

Pobaveně se na Akomota usmívala a povzdechla si, když jí došlo, že bude muset pro kunai do dveří jít. ,,Vypadni z mého pokoje nebo tě vlastníma rukama vyhodím z okna." podokla podrážděně a kopla ho do nohy. ,,Nešahej na mě ty jedno nepovedené dvojče! Waaah!" ke kopanci do kolena přidala ránu do hlavy a snažila se mu vymanit. ,,Pomoc! Chce mě znásilnit vlastní dvojče! Zavřete ho někam do ústavu na druhou stranu vesnice!" začala křičet a rukama se pevně chytila za kraj postele.

Akomot Fuku

"Souma no kou ..." Predniesol jednoducho polohlasne a vtom zmizol to Tomoky. "Keď ti to takto vyhovuje Tomoka ... môžem tu počkať s tebou až kým nepôjdeš dobrovoľne. Neznie to celkom príjemne ? Môžeme stráviť viacej času spolu sestry. Mimochodom ... otec a matka znova odišli na A-rank misiu takže ich neuvidíme celí mesiac." Dodal nakoniec pobavene.

Tomoka Fuku

,,Ty jedna zabedněná tupá hlavo.." naštvaně si sedla zpáky na postel. ,,Fajn, tak v tom případě dobrou noc, protože já jdu lenošit." zahrabala se zpátky pod deku. ,,Už tak spolu bohužel trávíme veškerý čas.. Hele, Akomote. Až nám přidají někoho do týmu, budeme ho zase strašit, že jo?" pobaveně se usmála. ,,Ach.. Zase? Vždyť ani nejsou nikdy pořádně doma." povzdechla si smutně a vstala z postele. ,,No co už, asi bych měla být zvyklá, že?" začala hledat rozházené oblečení.

Akomot

Zrazu vytiahol ruku z Tomoky aby jej mohol podať jej spodné prádlo. "Strašiť ? No ... môžme to skúsiť ale stále je možné, že sa tá osoba neľakne, že ? Záleží od toho ako to spravíme ale môžeme to teda vyskúšať pokiaľ strýko Zankokuna nebude nič namietať ..." Začal nahlas dýchať no nakoniec si uvedomil, že je to k ničomu a tak len vystrčil hlavu s Tomoky. "A ktovie čo je s Odayakanou ... dlho som ju nevidel ..."

Tomoka Fuku

,,Miluju výrazy lidí, co neznají klan Fuku." ušklíbla se pobaveně a vzala si od něj oblečení. ,,Hele, dokud se neobléknu, nikam se nejde. A oblíkat s tebou ve mě se nebudu. Takže padej!" pleskla ho po hlavě podprsenkou, kterou si od něj vzala. ,,Já si myslím, že by s námi dnes mohli být oba. I když je pravda, že po té misi tenkrát oba byli dlouho pryč. Možná jí potom jen něco bylo." pronesla zamyšleně.

Akomot Fuku

Trocha vynútene vyšiel s Tomoky a z obrovskou nechuťou prešiel ku dverám. "Ale skús to rýchlo prosím ... máme len dnešný deň na tréning a bol by som rád keby sme ho stihli do večera fajn ?" Náhle vyplazil na Tomoku jazyk a otvoril dvere do korán. "Dáme si potom závod kto bude skôr na tréningovom place fajn ?"

Tomoka Fuku

,,Budu se oblékat tak rychle, jak uznám za vhodné." podotkla uraženě a začala se líně a naschvál pomalu převlékat. ,,Proč chceš pořád v něčem soutěžit? Stjně víš, že vždycky ve všem prohraješ." protočila oči v sloup, povzdechla si a přetáhla si přes hlavu tričko. ,,Tak fajn, do večera by jsme to mohli zvládnout." pečlivě si poskládala pyžamo na postel, pořádně se protáhla a vyletěla z pokoje, kolem Akomota a hbitým tempem dál. ,,Uvidíme se na cvičišti, šneku! ~" mávla na něj přes rameno, proskočila oknem na strom, dolů a nejrychlejší cestou na cvičiště.

Akomot Fuku

Chvíľku len zazeral na Tomoku no nakoniec sa usmial a rozbehol sa taktiež k tomu oknu. Vyskočil pričom koncentroval chakru do nôh, prilepil sa na kôru stromu z ktorého sa okamžite odrazil na zem kde spravil jeden kotrmelec a rýchlejším krokom predbehol Tomoku. "Kto koho uvidí na cvičisku sestry ? Dúfam, že ti chutná môj prach !" Začal sa jej vysmievať.